— Otázky a odpovědi —

Jaké jsou výhody výuky druhého jazyka v raném věku?

  • Pozitivní vliv na rozvoj intelektu, obohacení a podpora mentálního vývoje dítěte
  • Vyšší flexibilita myšlení, větší citlivost vůči jazykům
  • Lepší školní výkony, všestrannější v řešení problémů, lepší komunikační
    schopnosti, kognitivní vývoj, kulturní povědomí a pracovní příležitosti
  • Výzkum v Anglii ukázal, že všeobecně podávají studenti cizích jazyků lepší
    výkony také ve standardních anglických testech (nejazykových)
  • Více informací v otázkách a odpovědích

Jaká je kapacita našeho mozku pojmout druhý jazyk?

  • Miminka se rodí připravená naučit se jakýkoli jazyk na světě, až od šestého měsíce
    věku se začínají specializovat na svůj mateřský jazyk (Dr. Patricia Kuhl,
    Speech Scientist, the University of Washington).
  • Mozek postupně pomalu ztrácí tvárnost až do doby, kdy s nástupem puberty si
    již nedokáže plně osvojit žádný nový kognitivní systém včetně jazyka.
    Naopak mozek 3-5letého dítěte prochází zásadním obdobím, kdy jeho kapacita
    učit se jazyk je tak vysoká, že je v podstatě jedno, kolik mluvených
    jazyků dítěti předložíme - stačí systematičnost a pravidelnost a mozek
    dítěte se bude učit všechny jazyky najednou. Má tu kapacitu. (Dr. Susan
    Curtiss, Professor of Linguistics, UCLA).

Kdy je nejvhodnější začít s výukou?

  • Z výzkumů vyplývá, že přibližně do 3-5 let se dítě i druhý (a třetí, čtvrtý a další)
    jazyk učí jako rodilý mluvčí, poté pak každým rokem tuto schopnost pomalu
    ztrácí. K úplnému ztracení této schopnosti dochází kolem 12. roku
    věku. Z toho vyplývá, že výuka jazyka do 12 let může být čistě
    intuitivní. Prostřednictvím strukturované činnosti přiměřené věku a zájmům
    dítěte není třeba je až do 12ti let učit gramatiku či užívat slovník a
    překlady.
  • Uvádí se, že u některých afrických kmenů děti mluví plynně až pěti jazyky, a to
    jen proto, že jsou jim vystaveny.
  • Dítě, které se neučí cizí jazyk dříve než na střední škole, má pak daleko těžší
    práci. Musí zvládnout porozumění, čtení, psaní, překlady, používat
    systematickou snahu o rozvoj jazykové strategie. Je to práce nesrovnatelná
    s oním zásadním obdobím pro výuku jazyka, tedy mezi čtvrtým a pátým
    rokem, kdy to jde samo. Mozek již ztratil svoji tvárnost, mnoho pro jazyk
    využitelných synapsí odumřelo, není již možné stimulovat strukturu mozku
    ke změně.
  • Neznamená to, že v pubertě či později je již nemožné se jazyk naučit, nicméně
    práce je to daleko tvrdší a pomalejší.
  • Tato metoda zatím není celosvětově bezvýhradně uznávanou, ale stále více se
    rozšiřuje.

Proč má bilingvní mozek vyšší výkonnost než jednojazyčný?

  • Mozek dvouletého dítěte má dvakrát tolik mozkových spojení (synapsí) než mozek
    dospělého. Tento mladý mozek může synapse buď využívat, nebo je ztratit.
    Z výzkumů vyplývá, že co se učíme v zásadním období života,
    určuje, které synapse v mozku rozvineme a které ztratíme (Dr. Michael
    Phelps, Chairman of the Department of Molecular and Medical Pharmacology,
    UCLA School of Medicine).
  • Především jazykové schopnosti, paměť, komunikační schopnosti a naše pozornost
    souvisí s hustotou šedé kůry mozkové, tedy množstvím nervových buněk
    a synapsí v mozku. Výzkum ukázal, že bilingvní mluvčí mají
    v porovnání s jednojazyčnými mluvčími šedou kůru mozkovou
    jednoznačně hustší. Tento rozdíl se prokázal nejen v levé, tedy
    jazykové a komunikační části mozku, ale i v pravé hemisféře. Studie
    potvrdily, že nejhustější šedou kůru mozkovou mají bilingvní mluvčí, kteří
    se druhý jazyk učili před pátým rokem života (říjnové vydání Nature).